Co nabízí Jihomoravský kraj: |
- výhodnou zeměpisnou polohu v rámci České republiky i středoevropského prostoru
- Krajské město Brno je zároveň druhým největším městem České republiky, veletržním centrem střední Evropy a sídlem významných státních i nestátních institucí včetně několika nejvyšších státních úřadů a diplomatického zastoupení některých zemí
- Kvalitní životní prostředí
- Standardní evropskou úroveň bydlení a vybavení domácností
- Velmi dobrou dopravní infrastrukturu
- Hospodářsky významný region
- Rozvojové a průmyslové zóny s možností nové výstavby či využití volných průmyslových areálů a objektů
- Možnost využití státních investičních pobídek
- Postavení v čele zemědělské výroby České republiky, ovocnářství, vinohradnictví a produkce vína evropské úrovně
- Vysoce kvalifikované pracovní síly
- Centrum vysokého školství civilního i vojenského
- Zdravotnictví na evropské úrovni, některá zařízení s celostátní působností
- Bohatou nabídku aktivních kulturních a přírodních památek, velmi dobré podmínky pro rekreační sport a využití volného času
- Zachovaný tradiční venkovský ráz a místní folklór
- Mezinárodní partnerské vztahy se sousedními státy v oblasti podnikání, kultury, vysokého školství, vědy a výzkumu, sportu a dalších činností
- Inspirativní dlouhou historii, zajímavou současnost a nadějnou budoucnost.
|
Pětkrát z historie jižní Moravy:
|
1. Venuše z Dolních Věstonic
Zhruba před 40 000 lety přilákala úrodná zem a příznivé podnebí jižní Moravy první obyvatele. Z krajiny se tak stal domov lovců mamutů, prvních zemědělců a chovatelů dobytka, posléze kovotepců a kovolitců doby bronzové i železné. Ti všichni po sobě zanechali četná sídliště, pohřebiště, opevněná hradiska a množství dalších památek. Bohaté soudobé archeologické nálezy zahrnují nejen tisíce kamenných nástrojů, stovky plastik a zbytky prastarých obydlí, ale také Věstonickou Venuši, drobnou plastiku, která proslavila místo svého nálezu – vesnici Dolní Věstonice, ležící na úpatí Pálavských vrchů. Zhruba 25 000 let stará Věstonická Venuše je pozoruhodná tím, že jí neznámý umělec uhnětl ze zvláštní modelářské hmoty, ze směsi drcené mamutoviny, hlíny a tuku, a stala se tak jedním z prvních dokladů pravěké keramiky.
|
2. Moravští Lucemburkové
Doba vlády Lucemburků (1310 – 1437) představuje vrchol rozkvětu českého středověkého státu, kdy Morava vystupovala jako samostatný politický subjekt v čele s vedlejší větví panovnického rodu. Lucemburkové obdařili moravská města řadou privilegií a výsad a z Brna vytvořili významné hospodářské, politické i správní centrum, které navíc od roku 1350 plnilo roli sídelního markraběcího města.
Prvním markrabětem moravským se stal Jan Jindřich, mladší bratr císaře Karla IV., který titul spolu s majetkem posléze rozdělil mezi tři syny. Ambice i politické schopnosti nejstaršího syna z nich, Jošta dalece přesahovaly rámec Moravy. V roce 1411 byl dokonce zvolen římským králem, když rozdílem jediného hlasu porazil svého bratrance Zikmunda, dalšího významného Lucemburka. Ke korunovaci však již nedošlo, Jošt nečekaně zemřel, titul markraběte moravského se definitivně spojil s titulem českého krále a nikdy již nebyl udělen samostatně.
|
3. Cyrilometodějská mise
Velkomoravská říše představovala během necelé stovky let své existence na přelomu 9. a 10. století evropskou velmoc, která oslnila leskem bohatství, mocí a pozoruhodného kulturního rozkvětu. V roce 863 sem na pozvání knížete Rostislava přišli bratři Cyril a Metoděj, církevní učenci původem z řecké Soluně , aby zde pomohli šířit křesťanství a vybudovat místní církev. Společně rovněž vytvořili písmo pro slovanský jazyk, do něhož poté z řečtiny přeložili řadu liturgických knih včetně Bible. Zdejší lidé tak měli vlastní písmo a knihy dřív než většina ostatních evropských národů. O několik let později se staroslověnština stala plnoprávnou bohoslužebnou řečí a Metoděj byl vysvěcen na prvního arcibiskupa panonsko-moravské arcidiecéze. Zásluhou cyrilometodějské mise se Velkomoravská říše stala kolébkou slovanského písemnictví a staroslověnské liturgie.
|
4. Bitva u Slavkova
2. prosince 1805 se v krajině mezi Brnem a Slavkovem odehrála jedna z významných událostí evropských dějin 19. století a zároveň jeden z nejproslulejších střetů napoleonských válek – bitva u Slavkova. Jak nasazenými silami kolem 160 000 bojovníků, tak počtem mrtvých a raněných se na dlouhou dobu stala nejkrvavějším a největším střetnutím napoleonských válek .Bitva a spolu s ní i jméno moravského městečka Slavkov, byť v poněmčelé podobě Austerlitz, vstoupila do dějin. Ostatně právem - slavkovská řež skutečně byla jedním z největších vítězství Napoleona I. Ač sám početně slabší, dokázal porazit spojenecké armády rakouského císaře a ruského cara. Mistrná taktika a strategie, kterou zde použil, se učí dodnes na všech vojenských školách .
|
5.Prezident T. G. Masaryk
Z jižní Moravy pocházel Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937), jeden z nejvýznamnějších představitelů moderních českých a moravských dějin, zakladatel Československé republiky a zároveň její první prezident. Narodil se v Hodoníně, krátce působil v rodném kraji, v Brně a posléze na Vídeňské univerzitě, kde byl v roce 1876 promován doktorem filosofie. V roce 1882 přišel do Prahy na českou univerzitu jako mimořádný profesor, stal se poslancem a byl zvolen i do zemského sněmu. Kritizoval habsburskou politiku a zastaralé školské osnovy, rozhodně vystoupil proti antisemitské kampani v souvislosti s tzv. „Hilsneriádou“, procesem proti Leopoldu Hilsnerovi, obviněnému z rituální vraždy. Roku 1914 emigroval a prací po boku nejrůznějších světových mocností – Francie, Británie, Ruska i Spojených států amerických – se snažil docílit samostatnosti českého a slovenského národa. Jednal s diplomaty mnoha zemí, organizoval zpravodajství, psal do novin, přednášel a přesvědčoval svět o oprávněnosti požadavků podrobených národů rakouské monarchie. 14. listopadu 1918 byl zvolen prezidentem nově vznikající Československé republiky. Tento úřad zastával do roku 1935, kdy ze zdravotních důvodů abdikoval
|
KULTURA
|
|
Jižní Morava je region s bohatými kulturně – historickými kořeny a nesmírně cennou kolekcí různorodých architektonických památek všech stavebních slohů. Do tohoto souboru patří nezvykle vysoké množství zachovalých městských památkových rezervací, hrady, zámky a církevní stavby, domy, kaple a boží muka , ale také unikátní klášterní komplexy a parky, vesnice, památkové zóny a technické památky. Pestrá je i nabídka sítě zdejších muzeí a galerií, která je se svými více než 160 subjekty nejhustší v České republice. Jedinečným fenoménem v oblasti kultury a vzdělávání jsou veřejné knihovny, které mají v Jihomoravském kraji 757 poboček. Z širšího pohledu a historické kontinuity hraje významnou roli město Brno, atraktivní kulturní centrum s několika stálými profesionálními divadelními soubory a dějiště řady pozoruhodných akcí včetně několika hudebních festivalů. Ceněnou zajímavostí jižní Moravy a kulturním dědictvím v pravém slova smyslu je tradiční kultura venkovských oblastí, folklór, zahrnující hudbu, tanec, jazyk, lidové kroje, užité umění a umělecké řemesla.Tyto folklorní tradice se nejsilněji projevují na Slovácku - ve Strážnici, Kyjově, Břeclavi a Hodoníně. Dvě národní kulturní památky v kraji – brněnská vila Tugendhat a Lednicko-valtický areál – jsou zapsány v seznamu památek světového dědictví UNESCO.
|
CHARAKTERISTIKA TERITORIA
|
Jihomoravský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.
Rozkládá se na území 7 195 km2 a rozlohou je čtvrtým největším krajem České republiky.
Počtem obyvatel v roce 2005 cca 1 130 tis. zaujímá třetí místo v republice.
Metropolí kraje je největší moravské a druhé největší město České republiky Brno, které počtem obyvatel ( v roce 2004 mělo 369,5 tis. obyvatel) i hospodářským významem jednoznačně převyšuje ostatní města kraje.
- Ústavní soud
- Nejvyšší soud
- Nejvyšší státní zastupitelství
- Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
- Kancelář veřejného ochránce práv
|
